Poutní kostel Narození Panny Marie na Mariánské Hoře
Poutní kostel
Narození Panny Marie na Mariánské Hoře
(v majetku církve)
Kostel leží v katastru
převážně evangelické obce
Horní Čermná, náleží do
farnosti Dolní Čermná.
Mariánská
hora, říkalo se zde také Na
Vrších, leží v nadmořské
výšce 503 m. Zde končily
hranice velkého statku, které podle
pozemkových knih obce Čermné měly
parcelní
číslo 28. Po roce 1772, kdy byla
očíslována všechna obydlí,
dostal statek č.
128. Vlastnil jej Franz Tschepen, lidově zvaný
Čípa, který daroval pozemek na
postavení kostela a poutního domu.
Pochován je na hřbitově u sv. Jiří v
Dolní
Čermné. Honosná hrobka, bohatě zdobená
reliéfy, je umístěna ve zdi vlevo u
vchodu do kostela od Rychty.
Čípa
byl člověk zbožný. Říkalo se, že
několikrát viděl na Vrších za noci z
okna
statku jasně ozářenou oblohu. Na tom místě nechal
pak roku 1813 postavit veliký
honosný kříž.
Rok
nato v roce 1814 se Na Vrších odehrála
zázračná událost s formanem
Antonínem
Keprtou z Kunvaldu. „Ve chrámě
zdejším zříš
prostičký obraz, představující
zázračnou událost zdejšího
místa. Dávný ctitel Panny Marie
Cellenské, Antonín
Keprta z Kunvaldu u Žamberka, vezl tudy
roku 1814 mlýnské kameny z Pruska na
Moravu. Pozdě večer při tmě jel zde
cestou roklinatou až k nejvyššímu
výstupku. Tady marně držel povoz, aby se
neskácel. Síla jeho nestačila a vůz i s
nákladem se na něho převrhl. Nevida
pomoci, volal k Panně Marii Cellenské, aby mu
šťastnou hodinku smrti
vyprosila. Vtom zaplála u něho záře, v
ní zjevila se bílá panna, jež beze
slova, se svítilnou v ruce, vůz nad ním zdvihla.
Vozka vstal bez pohromy a jel
dále, světlo tak dlouho vida, dokud na dobrou cestu neuhnul,
načež panna i se
světlem zmizela. Zachráněný, velebě Boha, jenž ho
ze smrti na orodování Rodičky
Boží vytrhl, konal cestu dále až do
známé hospody v Třešňovci a tu, jakož
potom
i všude jinde po celý život, o příhodě
své vypravoval, a že
každoročně do Maria-Celli putovati bude, se zavázal,
kterýž slib až do své
smrti věrně plnil. Na památku svého
zázračného zachování
pověsil na lípu
obrázek, zázračný děj
představující.“ (Tolik
citace z brožurky Hora Mariánská v
Čermné z roku 1896 s odvolávkou na Blahověst z roku 1869.)
V
letech 1857 zde byl postaven pískovcový sloupek s
obrázkem Panny Marie
Cellenské, (nyní
stojí v Dolní Čermné u
Suchomelových stromů nad Rájem). Roku 1864 byla
postavena kaple, jejíž
presbytář stojí dnes uprostřed kostela. Poněvadž
kaple nestačila velikým
zástupům poutníků, byl v roce 1875 postaven
současný kostel. O postavení
kostela se zasloužil zbožný poutník, vůdce do
Maria Zell, pozdější správce
Mariánské hory, Leopold Fiala. Světitelem
nového kostela byl bývalý
čermenský
farář, poté třebovský
vikář, P. Josef Tupec z České Třebové.
První
hodiny na věž byly pořízeny v roce 1886.
Vnitřní
zařízení kostela je prosté, stylově
připomínající novogotiku. Na
hlavním oltáři
je v kružbě s paprsky reliéf Panny Marie s
Ježíškem. Dva rohové
postranní
oltáře jsou zasvěceny sv. Františku
Serafínskému a sv. Pelegrínu.
Dále je zde
malý oltářík Pražského
Jezulátka. Jedná se o práce
lidových řezbářů a truhlářů
zdejšího kraje. Jejich jména nejsou
známá. Umělecky na velmi dobré
úrovni je
velký postranní novogotický
oltář Kalvárie od truhláře Jahna z
Horního
Třešňovce z konce 19. století.
Jednomanuálové
varhany v novogické skříni zčásti
vsazené do balustrády kruchty mají 6 rejstříků. Postavila je na přelomu
století varhanářská firma Franze
Hanische z nedalekých Jakubovic.
Poutní
kostel měl 3 zvony: Panna Maria a sv. Josef - 214 kg, sv. Anna - 70 kg
ve věží
a malý zvon „sanktusáček“ v
malé věžičce. Ty byly v roce 1942 zabrány pro
válečné účely Německa. Farnost nechala
v 70-tých letech 20. století ulít zvon
Panna Maria, který je zde dosud.
V
roce 1865 byl postaven malý patrový domek o
čtyřech místnostech, ve kterém
bydlel již zmíněný zakladatel
Mariánské hory Leopold Fiala. Později farnost
roku 1872 postavila přízemní hostinec a v roce
1908 na něj
přistavěla patro. Dům sloužil poutníkům
Mariánské hory jako hostinec.
Ještě
za posledního hostinského Josefa
Výprachtického v roce 1964 se zde
svítilo
petrolejkami a svíčkami.
Následujícího roku byl hostinec
elektrifikován, kostel
však nedovolil komunistický režim elektrifikovat.
Ten byl elektrifikován (vč.
elektrického pohonu varhan) až roku 1997 nákladem
farnosti ve výši 76.4 tis.
Kč.
Poutní
místa mívají
křížové cesty. Tu má i naše
Mariánská hora, zasazenou do
krásné
přírody. Do půlkruhu před kostelem bylo postaveno roce 1886
čtrnáct kapliček a
v areálu vysazena dvojitá alej lip. Kapličky byly
zrekonstruovány ze sbírek a
darů vařících v roce 1995, nákladem
149.5 tis. Kč. Lipové aleje byly ozdravěny
a dosazeny nákladem 636.5 tis. Kč v roce 1996 (80% z
dotací ze SFŽP ČR a
20 % fin. prostředky obce Dolní Čermná).
Celková rekonstrukce kostela, včetně výmalby a
nového osvětlení, byla provedena
ze sbírek věřících v roce 2002/2005
nákladem 1 431.1 tis. Kč. Obec Horní
Čermná
vybudovala příjezdovou asfaltovou cestu od silnice k
areálu kostela za 250,-
tis. Kč v roce 1998.
Kostel
s poutním domem je v nadmořské
výšce 503 m. Je postaven o 102 metrů
výše, než
stojí farní kostel sv. Jiří v
Dolní Čermné. Mariánskou horou
prochází rozvodí
Baltického a Černého moře. Zcela klasicky to
dokazují okapy kostela. Z levého
okapu (z průčelí) teče voda do Čermenky, ta se
vlévá do Tiché Orlice a do Labe,
které ústí do Baltického
moře. Z pravého okapu teče voda do
Jánského potoka, do
Moravské Sázavy, do Moravy, do Dunaje a Dunaj
ústí do Černého moře.
První
zmínky o srazech poutníků Na
Vrších, putujících do
Maria-Zell v Rakousích, jsou
z roku 1780. Od
léta 1846 až do roku
1880 vodíval každoročně poutníky do Maria-Zell
zbožný vůdce Leopold Fiala.
Putování začalo o
svatodušních svátcích, s
noclehy po stodolách nebo sálech
hostinců, na povozech nebo pěšky, bosi, boty přes rameno. Na
zádech v ranci
bochník chleba a trochu vařiva. U
známých studánek si
poutníci vařili skromnou
stravu. Cesta kolem 800 km tam a zpět trvala 21 až 23 dnů, z čehož
jeden den
byl věnován prohlídce
císařské Vídně a dva dny pouti v
Maria-Zell.
Leopold
Fiala, ač prostý a chudý, byl
váženým občanem obce. V roce 1873 byl spolu
s Frant.
Palackým a Frant. Lad. Riegrem
jmenován čestným občanem obce Čermné
při příležitosti povýšení
obce na městys.
Leopold Fiala zemřel roku 1881 a je pochován na hřbitově u
sv. Jiří v prvním
hrobě vlevo u kaple sv. Barbory při vchodu od rychty.
Slavné
poutě zde na Mariánské hoře se konají
od roku 1885, kdy je ustanovil hradecký
biskup Josef Jan Hais k poctě tisícího
výročí smrti sv. Metoděje. Tehdy se zde
prý sešlo několik tisíc
poutníků a 42 kněží. Biskup Hais
prohlásil Mariánskou
horu poutním místem, „aby
každý, kdo na
Velehrad putovati nemůže, mohl poutní místo zde
na Mariánské hoře
navštíviti“.
Rok co rok se zde v neděli po 8. září na slavnost
Narození Panny Marie, jíž je
kostel zasvěcen, scházejí poutníci
nejen z Dolní Čermné, ale i ze
širokého
okolí. V roce 1938 zde za účasti mnoha
poutníků měl vlastenecké
kázání mons. P.
Bohumil Stašek. Za německé okupace pak byly poutě
zakázány, po osvobození byly
obnoveny, a konaly se i přes nepřízeň
komunistických úřadů, a konají se tu
nepřetržitě až do dnešních časů.
Posvícení se v tomto potním kostele na
Mariánské hoře neslaví.
Tomu
místu se začalo říkat
Mariánská hora zřejmě po
zázračné události, kdy
zbožný
sedlák Franz Tschepen daroval v
následujících letech pozemky
katolické farnosti
pro stavbu kostela. Tichý,
odlehlý a
vyhledávaný areál poutního
místa na Mariánské hoře i dnes
působí příjemným
dojmem a osvěží každého
návštěvníka, ať zbožného
poutníka, či turistu.
Prameny:
Farní kronika
Obecní kronika
Vašíčkova kronika
Místopis od J. Šilara
Náš tip: navštivte fotogalerii kostelů farnosti
|