Poutní kostel Narození Panny Marie na Mariánské Hoře
(v majetku církve)

Kostel leží v katastru převážně evangelické obce Horní Čermná, náleží do farnosti Dolní Čermná.

Mariánská hora, říkalo se zde také Na Vrších, leží v nadmořské výšce 503 m. Zde končily hranice velkého statku, které podle pozemkových knih obce Čermné měly parcelní číslo 28. Po roce 1772, kdy byla očíslována všechna obydlí, dostal statek č. 128. Vlastnil jej Franz Tschepen, lidově zvaný Čípa, který daroval pozemek na postavení kostela a poutního domu. Pochován je na hřbitově u sv. Jiří v Dolní Čermné. Honosná hrobka, bohatě zdobená reliéfy, je umístěna ve zdi vlevo u vchodu do kostela od Rychty.  

Čípa byl člověk zbožný. Říkalo se, že několikrát viděl na Vrších za noci z okna statku jasně ozářenou oblohu. Na tom místě nechal pak roku 1813 postavit veliký honosný kříž.

Rok nato v roce 1814 se Na Vrších odehrála zázračná událost s formanem Antonínem Keprtou z Kunvaldu. „Ve chrámě zdejším zříš prostičký obraz, představující zázračnou událost zdejšího místa. Dávný ctitel Panny Marie Cellenské, Antonín Keprta z Kunvaldu u Žamberka, vezl tudy   roku 1814 mlýnské kameny z Pruska na Moravu. Pozdě večer při tmě jel zde cestou roklinatou až k nejvyššímu výstupku. Tady marně držel povoz, aby se neskácel. Síla jeho nestačila a vůz i s nákladem se na něho převrhl. Nevida pomoci, volal k Panně Marii Cellenské, aby mu šťastnou hodinku smrti vyprosila. Vtom zaplála u něho záře, v ní zjevila se bílá panna, jež beze slova, se svítilnou v ruce, vůz nad ním zdvihla. Vozka vstal bez pohromy a jel dále, světlo tak dlouho vida, dokud na dobrou cestu neuhnul, načež panna i se světlem zmizela. Zachráněný, velebě Boha, jenž ho ze smrti na orodování Rodičky Boží vytrhl, konal cestu dále až do známé hospody v Třešňovci a tu, jakož potom i všude jinde po celý život, o příhodě své vypravoval, a že každoročně do Maria-Celli putovati bude, se zavázal, kterýž slib až do své smrti věrně plnil. Na památku svého zázračného zachování pověsil na lípu obrázek, zázračný děj představující.“  (Tolik citace z brožurky Hora Mariánská v Čermné z roku 1896 s odvolávkou na  Blahověst z roku 1869.)

V letech 1857 zde byl postaven pískovcový sloupek s obrázkem Panny Marie Cellenské, (nyní  stojí v Dolní Čermné u Suchomelových stromů nad Rájem). Roku 1864 byla postavena kaple, jejíž presbytář stojí dnes uprostřed kostela. Poněvadž kaple nestačila velikým zástupům poutníků, byl v roce 1875 postaven současný kostel. O postavení kostela se zasloužil zbožný poutník, vůdce do Maria Zell, pozdější správce Mariánské hory, Leopold Fiala. Světitelem nového kostela byl bývalý čermenský farář, poté třebovský vikář, P. Josef Tupec z České Třebové.

První hodiny na věž byly pořízeny v roce 1886. 

Vnitřní zařízení kostela je prosté, stylově připomínající novogotiku. Na hlavním oltáři je v kružbě s paprsky reliéf Panny Marie s Ježíškem. Dva rohové postranní oltáře jsou zasvěceny sv. Františku Serafínskému a sv. Pelegrínu. Dále je zde malý oltářík Pražského Jezulátka. Jedná se o práce lidových řezbářů a truhlářů zdejšího kraje. Jejich jména nejsou známá. Umělecky na velmi dobré úrovni je velký postranní novogotický oltář Kalvárie od truhláře Jahna z Horního Třešňovce z konce 19. století.

Jednomanuálové varhany v novogické skříni zčásti vsazené do balustrády kruchty mají 6 rejstříků. Postavila je na přelomu století varhanářská firma Franze Hanische z nedalekých Jakubovic.

Poutní kostel měl 3 zvony: Panna Maria a sv. Josef - 214 kg, sv. Anna - 70 kg ve věží a malý zvon „sanktusáček“ v malé věžičce. Ty byly v roce 1942 zabrány pro válečné účely Německa. Farnost nechala v 70-tých letech 20. století ulít zvon Panna Maria, který je zde dosud.

V roce 1865 byl postaven malý patrový domek o čtyřech místnostech, ve kterém bydlel již zmíněný zakladatel Mariánské hory Leopold Fiala. Později farnost roku 1872 postavila přízemní hostinec a v roce 1908  na něj přistavěla patro. Dům sloužil poutníkům Mariánské hory jako hostinec.

Ještě za posledního hostinského Josefa Výprachtického v roce 1964 se zde svítilo petrolejkami a svíčkami. Následujícího roku byl hostinec elektrifikován, kostel však nedovolil komunistický režim elektrifikovat. Ten byl elektrifikován (vč. elektrického pohonu varhan) až roku 1997 nákladem farnosti ve výši 76.4 tis. Kč.

Poutní místa mívají křížové cesty. Tu má i naše Mariánská hora, zasazenou do krásné přírody. Do půlkruhu před kostelem bylo postaveno roce 1886 čtrnáct kapliček a v areálu vysazena dvojitá alej lip. Kapličky byly zrekonstruovány ze sbírek a darů vařících v roce 1995, nákladem 149.5 tis. Kč. Lipové aleje byly ozdravěny a dosazeny nákladem 636.5 tis. Kč v roce 1996 (80% z dotací ze SFŽP ČR  a 20 % fin. prostředky obce Dolní Čermná). Celková rekonstrukce kostela, včetně výmalby a nového osvětlení, byla provedena ze sbírek věřících v roce 2002/2005 nákladem 1 431.1 tis. Kč. Obec Horní Čermná vybudovala příjezdovou asfaltovou cestu od silnice k areálu kostela za 250,- tis. Kč v roce 1998.

Kostel s poutním domem je v nadmořské výšce 503 m. Je postaven o 102 metrů výše, než stojí farní kostel sv. Jiří v Dolní Čermné. Mariánskou horou prochází rozvodí Baltického a Černého moře. Zcela klasicky to dokazují okapy kostela. Z levého okapu (z průčelí) teče voda do Čermenky, ta se vlévá do Tiché Orlice a do Labe, které ústí do Baltického moře. Z pravého okapu teče voda do Jánského potoka, do Moravské Sázavy, do Moravy, do Dunaje a Dunaj ústí do Černého moře.  

První zmínky o srazech poutníků Na Vrších, putujících do Maria-Zell v Rakousích, jsou z  roku 1780. Od léta 1846 až do roku 1880 vodíval každoročně poutníky do Maria-Zell zbožný vůdce Leopold Fiala. Putování začalo o svatodušních svátcích, s noclehy po stodolách nebo sálech hostinců, na povozech nebo pěšky, bosi, boty přes rameno. Na zádech v ranci bochník chleba a trochu vařiva. U známých studánek si poutníci vařili skromnou stravu. Cesta kolem 800 km tam a zpět trvala 21 až 23 dnů, z čehož jeden den byl věnován prohlídce císařské Vídně a dva dny pouti v Maria-Zell.

Leopold Fiala, ač prostý a chudý, byl váženým občanem obce. V roce 1873 byl spolu s  Frant. Palackým a Frant. Lad. Riegrem jmenován čestným občanem obce Čermné při příležitosti povýšení obce na městys. Leopold Fiala zemřel roku 1881 a je pochován na hřbitově u sv. Jiří v prvním hrobě vlevo u kaple sv. Barbory při vchodu od rychty.     

Slavné poutě zde na Mariánské hoře se konají od roku 1885, kdy je ustanovil hradecký biskup Josef Jan Hais k poctě tisícího výročí smrti sv. Metoděje. Tehdy se zde prý sešlo několik tisíc poutníků a 42 kněží. Biskup Hais prohlásil Mariánskou horu poutním místem, „aby každý, kdo  na Velehrad putovati nemůže, mohl poutní místo zde na Mariánské hoře navštíviti“. Rok co rok se zde v neděli po 8. září na slavnost Narození Panny Marie, jíž je kostel zasvěcen, scházejí poutníci nejen z Dolní Čermné, ale i ze širokého okolí. V roce 1938 zde za účasti mnoha poutníků měl vlastenecké kázání mons. P. Bohumil Stašek. Za německé okupace pak byly poutě zakázány, po osvobození byly obnoveny, a konaly se i přes nepřízeň komunistických úřadů, a konají se tu nepřetržitě až do dnešních časů. Posvícení se v tomto potním kostele na Mariánské hoře neslaví.

Tomu místu se začalo říkat Mariánská hora zřejmě po zázračné události, kdy zbožný sedlák Franz Tschepen daroval v následujících letech pozemky katolické farnosti pro stavbu kostela.  Tichý, odlehlý a vyhledávaný areál poutního místa na Mariánské hoře i dnes působí příjemným dojmem a osvěží každého návštěvníka, ať zbožného poutníka, či turistu.                                                

Prameny:  Farní kronika
                Obecní kronika
                Vašíčkova kronika
                Místopis od J. Šilara