Filiální kostel sv. Antonína Paduánského v Jakubovicích
(v majetku obce Dolní Čermná)

Jakubovice byly do roku 1972 samostatnou obcí s vlastní samosprávou. V tomto roce splynuly administrativně s obcí Dolní Čermnou. Od této doby jsou Jakubovice její místní částí.

Jakubovice z 93 % byly německé a jeho občané německé národnosti po prohrané II. světové válce byli odsunuti a obec dosídlena českým etnikem z různých míst ČSR. Obec, podobně jako jiné obce lanškrounska, v roce 2004 oslavila 700. výročí první písemné zmínky.

První doložená písemná zmínka o kapli v obci je z roku 1713. To již zde stála dřevěná kaple zasvěcená sv. Antonínu Paduánskému. V této kapli se konaly neliturgické bohoslužby a některé lidové pobožnosti. Mše, sňatky a křty se konaly ve farním kostele sv. Jiří v Čermné. Také pohřby se konaly v Čermné, neboť Jakubovice neměly vlastní hřbitov a mrtví byli pohřbíváni na čermenském hřbitově. Od té doby se lesní cestě vedoucí z Jakubovic do Dolní Čermná říká „umrlčí cesta“.

Věřící z Jakubovic byli téměř všichni katolického vyznání, neboť evangelíci většinou emigrovali do protestantského Slezska, Saska a nebo Pruska.

Dřevěná kaple nestačila růstu počtu nových obyvatel. Proto v roce 1790 byla postavena nová větší kaple ze dřeva. Dřevo na stavbu věnoval vrchnostenský úřad lichtensteinského panství v Lanškrouně. Nová kaple byla opět zasvěcena sv. Antonínu Paduánskému.

V roce 1850 došlo ke stavbě nového zděného filiálního kostela s věží. Zasvěcení sv. Antonínu Paduánskému si podržel i nový kostel. Vnitřní vybavení kostela, liturgická roucha a nádoby byly pořízeny ze sbírek věřících. V únoru roku 1872 opatřil pro kostel čermenský farář P. Jan Šeda posvěcený oltářní kámen s ostatky svatých a zažádal biskupskou konzistoř v Hradci Králové o povolení sloužit v něm mše sv. Povolení došlo v květnu roku 1883 a od toho roku byly v Jakubovicích slouženy již i mše sv.

Vnitřní výmalba je jednobarevná orámovaná rostlinnými motivy, v klenbě presbytáře je znázorněno blankytné nebe s hvězdičkami. Při kostele byl vybudován i hřbitov. Do věže byly pořízeny dva zvony, které však byly zabrány pro zbrojní průmysl rakouské armády v I. světové válce. Během 20. let 20. století si nechali jakubovičtí ulít opět dva zvony, které opět byly odebrány fašistickým Německem. Dnes je věž  bez zvonů. 

Interiér kostela je různorodý. Hlavní oltář má zavěšené plátno v presbytáři v novobarokním rámu. Na něm je vyobrazen sv. Antonín.  Hlavní oltář se svatostánkem, kde po stranách adorují bílí andělé, je taktéž novobarokní. Postranní oltáře se sádrovými sochami Panny Marie a Srdce Pána Ježíše jsou v novogotických zasklených skříních. Zavěšený oltářní obraz i skříně jsou osvětleny kolem dokola malými elektrickými žárovičkami.

Na kruchtě byly postaveny v osmdesátých letech 19. stol. jakubovickou firmou Hanisch varhany s 10 rejstříky a vestavěny do hezké novobarokní skříně. Varhany prošly v roce 2001 důkladnou opravou, kterou provedl sponzorsky varhanář pan Ivan Červenka z Jakubovic. Mají krásný melodický zvuk a jemně sestavené rejstříky.

Pouť se koná následující neděli na svátek sv. Antonína Paduánského 13. června. Posvícení se koná 4. neděli v říjnu.