Filiální kostel sv. Jana Křtitele ve Verměřovicích
Filiální
kostel sv. Jana Křtitele ve Verměřovicích
(v majetku obce Verměřovice)
První kaple v
této obci byla postavena v roce 1742 a
ke cti sv. Jana Křtitele a vysvěcena
tehdejším čermenským
farářem Bernardem Romediem Fontánou, původem z
Kladrub, za verměřovického rychtáře Josefa
Štěpánka. V roce 1766 byla kaple
rozšířena a je uváděna již jako
filiální kostelík. Kolem kaple byl
hřbitov o
výměře 170 sáhů. Průčelí kostela bylo
situováno západním směrem k
hlavní
průběžné cestě vesnicí. V
jihozápadním rohu hřbitova stávala
kaplička sv.
Fabiána a Šebestiána na
památku obětí moru. Kaple sv. Jana Křtitele byla
malá
pro rozrůstající se obec a bez
větších oprav chátrala. V noci ze
soboty 29. na
neděli 30. července 1899 se sesula část stropu a
okresní hejtmanství ji úředně
uzavřelo, coby životu nebezpečnou.
Vyvstala nutnost postavit
nový kostel. Základ k jeho
postavení dala verměřovická občanka
paní Genovéfa Dušková z čp.
44 již v roce
1876. Tehdy odkázala na stavbu kostela 1 500
zlatých. Jejího příkladu
následovali další
věřící. V roce 1899 měl již fond na stavbu
kostela, který byl
spravovaný obecním zastupitelstvem, 6 250
zlatých. Slavnost svěcení základů
nového kostela se konala v neděli 26. srpna 1900.
Obecní zastupitelstvo se
usneslo, aby každý poplatník vykonal na stavbě
kostela ruční práci v
délce 7 dnů. Práce tažní byly
rozvrženy na
poplatníky podle poměru přímých
daní. Dřevo na stavbu věnoval Jan kníže z
Lichtensteina, majitel
laškrounsko-lanšperského
panství. Většinu písku ze
své
pískovny daroval pak starosta Josef Dušek z čp.
15. Celkové náklady stavby
kostela dosáhly 23 826,66 korun. Vše bylo
uhrazeno z kostelního fondu a z
milodarů věřících. Pro zajímavost: dar
Jeho veličenstva císaře Františka Josefa
II. na stavbu činil 200 korun.
Nový kostel byl vystavěn
za 15 měsíců! Slavnostní
svěcení kostela sv. Jana Křtitele ve
Verměřovicích se konalo 17. listopadu
1901 za čermenského faráře Valentina Appla,
původem z Ústí n. Orl. V předvečer
svěcení se konal slavnostní ohňostroj,
lampiónový průvod vesnicí a
střílelo se
i z hmoždířů. Druhý slavnostní den byl
zakončen taneční zábavou. Kostel je
vymalován jemnými pastelovými barvami
bez ozdob.
Na zařízení
kostela si dali verměřovičtí záležet.
Hlavní oltář sv. Jana Křtitele a oba
postranní oltáře Panny Marie a Srdce P.
Ježíše jsou vytvořeny v
novorenesančním slohu. Na konzolích v
presbytáři jsou
zavěšeny sochy sv. Alžběty a sv.
Zachariáše, které byly přeneseny ze
staré
kaple a pocházejí z poloviny 18. stol.
Kostel měl čtyři zvony, z nichž dva
byly přeneseny
ze staré kaple, třetí zvon dala ulít
obec Verměřovice a čtvrtý zvon daroval
kostelu pan František Stejskal z čp. 10. V době I.
světové války byly tři zvony
zrekvírovány, čtvrtý zvon
občané ukryli (byl zakopán na hřbitově). Po
válce byl
vyzdvižen a opět instalován ve věži. Ze sbírek
občanů pak byly pořízeny další
tří nové zvony.
O opravy a údržbu
kostela se starali zdejší občané.
Přes všechnu snahu byl stav kostela zralý na
generální opravu. Opravy kostela v
šedesátých letech 20. stol. se ujala
místní organizace Čs. strany lidové.
Organizovala sbírky a zajišťovala
brigády. Lidé odpracovali přes 8 000 hodin,
většinou zadarmo. Jen odborné práce
byly placené, a to podstatně méně než bylo
u těchto profesí obvyklé. A tak se kostel zaskvěl
ve své plné kráse k 70.
výročí jeho postavení v roce 1971.
Kostely bývaly vždy
chloubou a vizitkou vesnice. Ten
verměřovický stojí uprostřed obce a jen
obětavostí občanů je stále hezky
udržovaný.
Postavením
nového většího kostela ubyla plocha
starého hřbitova. Proto vyvstala otázka
zřízení nového hřbitova.
Výnosem c. k.
okresního hejtmanství v Žamberku č. 24691 z 9.
11. 1901 bylo povoleno zřízení
nového hřbitova. Nový hřbitov za
vesnicí byl vysvěcen dne 3. listopadu 1904.
Pouť se koná v neděli po
svátku sv. Jana Křtitele
(24. 6.), posvícení v
následující neděli po
posvícení ve farním kostele v
Dolní
Čermné.
Prameny:
Kniha - 700 let od vzniku obce
Náš tip: navštivte fotogalerii kostelů farnosti
|