Farní kostel sv. Jiří v Dolní Čermné
(v majetku církve)

Návštěvníci Dolní Čermné nemohou přehlédnout dominantu obce - farní kostel, který je zasvěcen sv. Jiří. Vypíná se uprostřed obce nad náměstím na ostrohu obtékaném potokem Čermenkou, obklopen starým hřbitovem. Na ostrohu sídlila i světská správa - rychtář.

Je pravděpodobné, i když to nelze potvrdit historickými fakty, že Čermná v době svého založení postavila i dřevěný kostelík, neboť Čermná jako farní ves je již roku 1350 uváděna latinsky jako Ruffa Aqua v listině arcibiskupa Arnošta z Pardubic (pražské biskupství bylo povýšeno na arcibiskupství v roce 1344) mezi 16 farními vesnicemi v děkanátu lanškrounském. To znamená, že buď byla plebánií, tj. do farního kostela kněz dojížděl odjinud a nebo již byla farností s farou a s vlastním knězem. Zasvěcení kostela sv. Jiří je doložitelné až od roku 1536. Potvrzuje to nápis na zvonu, který nese jeho jméno. Na zvonu je nápis psaný gotickou minuskulí:

“tento + zwon + delan + odmistra + girzika + wlitomyssli + konwarze + kecti + kchwale + bohu + wecznymu + doczermny + akswatymu + girzi + zarychtarze + girzika + rezky + letapp + lcccccxxxvy“. V roce 2006 tedy uplynulo již 470 let od jeho zavěšení. Zvon sv. Jiří váží 800 kg, vysoký je 82 cm, jeho průměr je 103 cm a má ladní E 1.

Kamenná věž kostela, postavená v západním průčelí, byla dokončena v roce 1559. Je tedy pravděpodobné, že zvon byl zavěšen ještě ve staré, dřevěné zvonici. Ve věži kostela jsou staré kované dveře, jež pocházejí z doby postavení věže.

Ve starém dřevěném kostele v dlažbě před presbytářem (cca v úrovni dnešního oltáře Panny Marie Lurdské) byly nad hrobkami pánů z Petrovic umístěny opukové epitafní desky. Na epitafu Blíživských (115x90 cm) z r. 1585, kteří zemřeli na mor, je nápis psaný v češtině latinskou majuskulí: LETHA PANE 1585 VMRZELI GSAV VROZENI PAN HINEK BLIZIWSKY ZBLIZIWA ANA PETROWICICH PANI MARVSSE MATI PANA HINKA PAN ADAM SIN PANA HINKA PANNA ALINKA DCERA PANA HINKA PANNA MARVSSKA DCERA PANA HINKA PAN DAVID SIN PANA HINKA A TVTO POCHOWAI GSAV PAN BVH RACZ SE SMILOWATI NAD GEGICHMI DUSSEMI. Nyní je umístěn v síňce vchodu od rychty po pravé straně. Druhý epitaf z r. 1602 (98x72 cm) má nápis: LETHA PANE 1602 VMRZELA GEST PANA PANNA ELISSKA LICKOWA DCZERA PANA WRATISLAWA WACLAWA LICKA ZRVZVMBVURKV ANA PETROWICH TVTO PCHOWANA GEST PAN BVH RACZES SE SMILOWAT NAD GEGI MILAV DUSSI. Na třetím epitafu (96x78 cm) je nápis: LETHA PANE 16?? (snad 03 nebo 08 ) VMRZEL GEST PAN PAN MIKVLASS GETLEB LICEK SIN PANA PANA WRATISLAWA WACSLAWA LICKA Z RVZVMBVRKV ANA PETROWICH ATVTO POCHOWAN GEST PAN BVH RACZ SE SMILOWATI NAD GEHO MILAV DVSSI. Tyto epitafy jsou umístěny v síňce nepoužívaného vchodu, v níž je umístěn Boží hrob.

Historik Bílek poznamenává, že roku 1622 byl v Čermné kostel i s farou. Cibulka však uvádí až rok 1671. Cibulka také uvádí, že presbytář se sakristií byl v Čermné postaven v letech 1687-90. Pravda je, že v těchto letech byla postavena i hlavní kamenná loď kostela, která byla přistavěna ke kamenné věži z roku 1559. Po obou stranách vnitřní lodi kostela byly dřevěné pavlače, téměř až k původní kazatelně. V přízemí staré věže se zachovala gotická hřebínková klenba. Presbytář původního kostela dosahoval do úrovně dnešních rokokových oltářů. 

Starý kostel byl „přestavěn“ v letech 1859-60. Za hlavním oltářem je plechová deska s tímto nápisem: „L. P. 1860, za papeže Pia IX., krále Františka Josefa I., za biskupa v Hradci Králové Karla Boromejského (Hanla - pozn. pis.), za faráře Josefa Tupce, za obecního starosty Jana Betlacha, chrám tento nákladem zdejších farníků a jiných dobrodinců rozšířen a zcela opraven byl k větší cti a chvále Boží a posvěcen ke spasení našich ubohých duší.“ Kostel však byl prodloužen směrem východním a ke kamenné lodi postaven nový cihlový presbytář, neboť kostel „nestačil pro 4 500 duší“ rozsáhlé farnosti. (Farnost zahrnovala obce: Čermná, Jakubovice, Petrovice, Verměřovice, Ostrov, Dolní a Horní Dobrouč.) Při otloukání omítky pro novou sanační omítku v roce 2000 byla přesně zjištěna návaznost nového zdiva na zdivo původní v jeho prodloužení. Vázání zdiva se objevilo pod prvním oknem s vitráží od presbytáře. Původní boční vchod od rychty, široký 2 m se objevil v místech pod kruchtou, tam kde současná kruchta končí. Presbytář je dlouhý 7,5 m, loď kostela 24 m a věž 7 m. Celý kostel je tedy dlouhý 38,5 m. Šířka presbytáře je 9 m, lodi 11 m, rozměry věže 7 x 7 m. Výška lodi je 8,20 m. Výška věže po hromosvod 33 m.

Listinné materiály z r. 1878 umístěné v báni věže uvádějí, že kostel je krásně vyzdoben a opatřen novým oltářem ke cti sv. Jiří, nákladem Rozálie Markové z čp. 4. za 240 zlatých. Obraz sv. Jiří na hlavním oltáři je malován v nazarénském stylu. Retábl hlavního oltáře je směsicí novogotiky a novorenesance s cibulovitými prvky ruské architektury, tzv. romantismus z konce 19. století. Po stranách obrazu sv. Jiří jsou dva bílé sloupy, které jsou z původního barokního oltáře. Na hlavním oltáři jsou zlacené barokní sochy sv. Mikuláše a sv. Augustina, jejichž doba vzniku není přesně známá. Byly přeneseny ze starého kostela. Dva novogotické oltáříky s plátny Madona s Ježíškem a Pieta jsou z konce 19. stol. Zápis také uvádí, že šest oken bylo osazeno barevnými vitrážemi: v presbytáři vlevo sv. Anna s malou Pannou Marií, a sv. Josef se stojícím Ježíškem vpravo. V lodi kostela po levé straně jsou vitráže sv. Kláry a sv. Matyldy, po pravé straně sv. Ignáce a sv. Alfonse.

Interiérové vybavení kostela, včetně obrazů, je vesměs z konce 19. století v tzv. stylu romantismu. Pouze dva postranní rokokové oltáře Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého a kazatelna byly přeneseny ze starého kostela. Oltářní obrazy jsou z kyšperecké dílny J. Umlaufa z konce 19. století.

Boční novogotický oltář Panny Marie Lurdské byl pořízen roku 1900 nákladem 1 000 zlatých paní Marii Křivohlávkovou, později provdanou za Jindřicha Štýrského (matkou surrealistického malíře Jindřicha Štýrského, který se v Čermné narodil a také učil). Socha P. Marie Lurdské byla přivezena přímo z Lurd ve Francií.

Podle záznamů z farní kroniky byla křížová cesta pořízena za faráře Ignáce Hűbla v roce 1845, kterou darovala Juliana Vacková, vdova po Janu Vackovi z čp. 58. Plátna údajně maloval Vorlíček z Jablonného podle Dűrrera. Při odborné prohlídce obrazů křížové cesty v r. 1999, nalezla paní Dr. Kovaříková na plátně XI. zastavení signaci 7. 6.1880 a jméno autora profesora V. Víška. Údaj z farní kroniky neodpovídá signaci z XI. zastavení.

Veliký křišťálový lustr uprostřed kostela byl pořízen v roce 1877. Při jeho repasi, v roce 1996, bylo nalezeno toto vročení. Je tedy jisté, že lustr byl pořízen ještě před elektrifikací kostela a svítily na něm svíčky.

První písemná zmínka o varhanách ve starém kostele je z roku 1769, kdy byly jako nové postaveny za faráře Jana Nepomuka Schlezingera a byly naposled opravovány v roce 1887 za 30 zlatých. Staré varhany měly 24 rejstříků. Ve farní kronice je psáno, že farní opravář varhan Hanisch z Jakubovic při „opravách“ tajně vybíral cínové píšťaly, až z varhan hrálo pouze 11 rejstříků. Torzo varhan bylo rozebráno, prodáno za 367 zlatých a převezeno a instalováno v kostele sv. Jana Křtitele v Horní Dobrouči. V roce 1893 za faráře Valentina Appla byly postaveny na dřevěné kruchtě nové varhany, firmou Josefa Vanického z Třebechovic, za 1 450 zlatých. Mají dva manuály s 11 rejstříky, pedál se 2 rejstříky a 1 100 píšťal. Jsou instalovány do krásné trojdílné novorenesanční skříně. 

Ve věži kostela visívalo až 5 zvonů. Nejstarší zvon sv. Jiří z r. 1536 přečkal všechny válečné časy. Ostatní zvony byly zrekvírovány. Mimo pěti zvonů visel ve věži i zvon „umíráček“ a v tzv. „sanktusové“ věžičce nad lodí kostela visel 25 kg zvonek  „sanktusáček“. Z historických zápisů se zachovaly písemné zprávy o zvonu Panna Maria z r. 1575 o váze 320 kg. Zvon byl snad přelit v roce 1742. Dále zvon sv. Jana a Pavla z roku 1595 z dílny konvaře Jana Benešovského z Mor. Třebové (osud tohoto zvonu není znám). Visely zde zvony sv. Václav z roku 1883 a zvon sv. Vojtěch, pořízený na památku povýšení Čermné na městys v roce 1873. Všechny zvony, vyjma sv. Jiří, byly rekvírovány pro válečné účely dne 15. 11. 1916. Po I. světové válce ve dvacátých letech byly pořízeny nové zvony: „umíráček“ v roce 1921, „sanktusáček“ v roce 1923, Panna Maria Bolestná v roce 1924 - 450 kg, sv. Václav v roce 1924 - 350 kg, sv. Jan Nepomucký v roce 1924 - 300 kg. Uvedené zvony, mimo sv. Jiří, byly opět zrekvírovány fašistickým Německem ve II. světové válce dne 8. dubna 1942. V současné době, mimo starého zvonu sv. Jiří z roku 1536, je zavěšen zvon z roku 1980 Panna Maria, Královna míru s reliéfem P. Marie s Ježíškem a nápisem: "Maria, Královno míru, vypros národu mír!". Zvon váží 700 kg, je laděn do A 1. Ulila jej zvonařská dílna Manouškových ze Zbraslavi. Zvonění je elektrické. Zvon umíráček nechal na vlastní náklady ulít pan Miroslav Pecháček v roce 1986 ke stému výročí narození jeho otce Josefa Pecháčka, mlynáře z čp. 78, který kostelu daroval zvon umíráček v roce 1921, a který byl zrekvírován. 

Kostel byl vydlážděn nákladem Josefa Pecháčka, mlynáře, v roce 1894. Z úsporných důvodů není dlažba pod lavicemi ani pod oltáři, je zde jen hlína, později vyplněná betonem.

Původní hodiny na věži kostela pocházely z roku 1858. Ty byly v roce 1921 opraveny. Byly však staré a často poruchové. Proto při novém pokrytí střechy a nové fasádě kostela byly na věž v roce 1967 pořízeny i nové hodiny na elektrický pohon a byl osvětlen ciferník. V roce 1885 byl nad kohoutem, nad bání věže kostela, instalován železný kříž, který dosud chyběl. Roku 1904 byla věž opatřena bleskosvodem.

Do roku 1903 se svítilo v kostele voskovými svícemi a petrolejovými lampami. První elektrické osvětlení kostela bylo zavedeno až ve zmíněném roce, a to z dynama Pecháčkova mlýna čp. 78. Kostel byl elektrifikován z veřejné sítě až v roce 1929/30. První rekonstrukce el. rozvodů v kostele byla provedena v roce 1954, druhá, včetně nového osvětlení, v roce 2000. 

K historii kostelů opatří i stinné stránky. Farní kostel byl vykraden v noci z 22. na 23. 08. 2000. Celkem bylo uloupeno 26 zdobných prvků. Policii se podařilo část lupu zajistit v jedné garáži v Liberci. Tak se naší farnosti dne 25. 10. 2000 vrátilo zpět na původní místo 19 zdobných prvků, které byly lupem značně poškozeny. Nenávratně jsou zcizeny 4 relikviáře a 4 rokajové vázy z postranních oltářů.

V areálu farního kostela sv. Jiří je i barokní hřbitovní kaple sv. Barbory z let 1735-42. Uvnitř je baldachýnový oltář se 4 andílky. Baldachýn obklopuje obraz sv. Barbory, nahoře je symbol sv. Trojice - Boží oko. Ve výklencích byli andělé - světlonoši. Ti jsou po krádeži a navrácení uschováni. Kaple má 4 polokruhová okna. Ve dvou z nich jsou barevná skla z původního kostela před přístavbou.

Z tohoto historického výčtu a popisu zařízení i samotné stavby našeho kostela je zřejmé, že i prosté venkovské kostely mívaly hodnotná historická vybavení. Pokud je nezničila a nebo nezašantročila nepřátelská totalitní ideologie, nebo je neskryla před veřejností do depozitářů muzeí, jsou mnohde v zuboženém stavu v "prázdných" kostelích, a mnohde již i rozkradené. Jsou však i kostely, jako ten náš sv. Jiří, které žijí aktivní vírou, jsou "promodlené" a i památky v nich "žijí", řádně udržované věřícími a kněžími. Pečujme o tyto památky dávné minulosti, jež jsou svědky umu našich předků a důkazu jejich zbožnosti a úcty k Bohu!

Pouť v kostele sv. Jiří v Dolní Čermné se koná v neděli po 24. dubnu. Posvícení se slaví 3 neděli po svatohavelském posvícení (sv. Havel - 16. 10.).

Pro nejbližší léta se připravuje generální oprava farního kostela sv. Jiří a kaple sv. Barbory, který je chráněnou památkou pod registr. č. 3865 a 3866. Tím budou veškeré církevní stavby farnosti zajištěny a v řádném stavu po stavební stránce.

Prameny:   Farní kronika
                 Vašíčkova kronika
                 Čermenský kostel - Jan Šilar
                 700 let obce Čermná