Farní kostel sv. Jiří v Dolní Čermné
Farní kostel
sv.
Jiří v Dolní Čermné
(v majetku církve)
Návštěvníci
Dolní Čermné
nemohou přehlédnout dominantu obce - farní
kostel, který je zasvěcen sv. Jiří.
Vypíná se uprostřed obce nad
náměstím na ostrohu
obtékaném potokem Čermenkou,
obklopen starým hřbitovem. Na ostrohu sídlila i
světská správa - rychtář.
Je
pravděpodobné, i když
to
nelze potvrdit historickými fakty, že Čermná v
době svého založení postavila i
dřevěný kostelík, neboť Čermná jako
farní ves je již roku 1350 uváděna latinsky
jako Ruffa Aqua v listině arcibiskupa Arnošta z Pardubic
(pražské biskupství
bylo povýšeno na arcibiskupství v roce
1344) mezi 16 farními vesnicemi v
děkanátu lanškrounském. To
znamená, že buď byla plebánií, tj. do
farního
kostela kněz dojížděl odjinud a nebo již byla
farností s farou a s vlastním
knězem. Zasvěcení kostela sv. Jiří je
doložitelné až od roku 1536. Potvrzuje to
nápis na zvonu, který nese jeho jméno.
Na zvonu je nápis psaný gotickou
minuskulí:
“tento + zwon + delan + odmistra + girzika + wlitomyssli + konwarze + kecti + kchwale + bohu + wecznymu + doczermny + akswatymu + girzi + zarychtarze + girzika + rezky + letapp + lcccccxxxvy“.
V roce 2006 tedy uplynulo již 470 let od jeho
zavěšení. Zvon sv. Jiří
váží 800
kg, vysoký je 82 cm, jeho průměr je 103 cm a má
ladní E 1.
Kamenná
věž kostela,
postavená v západním
průčelí, byla dokončena v roce 1559. Je tedy
pravděpodobné, že zvon byl zavěšen
ještě ve staré, dřevěné zvonici. Ve
věži
kostela jsou staré kované dveře, jež
pocházejí z doby postavení věže.
Ve
starém
dřevěném kostele v
dlažbě před presbytářem (cca v úrovni
dnešního oltáře Panny Marie
Lurdské) byly
nad hrobkami pánů z Petrovic umístěny
opukové epitafní desky. Na epitafu
Blíživských (115x90 cm) z r. 1585,
kteří zemřeli na mor, je nápis psaný v
češtině latinskou majuskulí: LETHA PANE 1585
VMRZELI GSAV VROZENI PAN HINEK
BLIZIWSKY ZBLIZIWA ANA PETROWICICH PANI MARVSSE MATI PANA HINKA PAN
ADAM SIN
PANA HINKA PANNA ALINKA DCERA PANA HINKA PANNA MARVSSKA DCERA PANA
HINKA PAN
DAVID SIN PANA HINKA A TVTO POCHOWAI GSAV PAN BVH RACZ SE SMILOWATI NAD
GEGICHMI DUSSEMI. Nyní je umístěn v
síňce vchodu od rychty po pravé straně.
Druhý epitaf z r. 1602 (98x72 cm) má
nápis: LETHA PANE 1602 VMRZELA GEST PANA
PANNA ELISSKA LICKOWA DCZERA PANA WRATISLAWA WACLAWA LICKA ZRVZVMBVURKV
ANA
PETROWICH TVTO PCHOWANA GEST PAN BVH RACZES SE SMILOWAT NAD GEGI MILAV
DUSSI.
Na třetím epitafu (96x78 cm) je nápis: LETHA PANE
16?? (snad 03 nebo 08 ) VMRZEL
GEST PAN PAN MIKVLASS GETLEB LICEK SIN PANA PANA WRATISLAWA WACSLAWA
LICKA Z
RVZVMBVRKV ANA PETROWICH ATVTO POCHOWAN GEST PAN BVH RACZ SE SMILOWATI
NAD GEHO
MILAV DVSSI. Tyto epitafy jsou umístěny v síňce
nepoužívaného vchodu, v níž je
umístěn Boží hrob.
Historik
Bílek
poznamenává,
že roku 1622 byl v Čermné kostel i s farou. Cibulka
však uvádí až rok 1671.
Cibulka také uvádí, že
presbytář se sakristií byl v Čermné
postaven v letech
1687-90. Pravda je, že v těchto letech byla postavena i
hlavní kamenná loď kostela,
která byla přistavěna ke kamenné věži z roku
1559. Po obou stranách vnitřní
lodi kostela byly dřevěné pavlače, téměř až k
původní kazatelně. V přízemí
staré věže se zachovala gotická
hřebínková klenba. Presbytář
původního kostela
dosahoval do úrovně dnešních
rokokových oltářů.
Starý
kostel byl
„přestavěn“
v letech 1859-60. Za hlavním oltářem je
plechová deska s tímto nápisem:
„L. P.
1860, za papeže Pia IX., krále Františka Josefa
I., za biskupa v Hradci Králové
Karla Boromejského (Hanla - pozn. pis.), za
faráře Josefa Tupce, za obecního
starosty Jana Betlacha, chrám tento nákladem
zdejších farníků a jiných
dobrodinců rozšířen a zcela opraven byl k
větší cti a chvále Boží a
posvěcen ke
spasení našich ubohých
duší.“ Kostel však byl
prodloužen směrem východním a ke
kamenné lodi postaven nový cihlový
presbytář, neboť kostel „nestačil pro 4 500
duší“ rozsáhlé
farnosti. (Farnost zahrnovala obce: Čermná, Jakubovice,
Petrovice, Verměřovice, Ostrov, Dolní a Horní
Dobrouč.) Při otloukání omítky
pro novou sanační omítku v roce 2000 byla přesně
zjištěna návaznost nového
zdiva na zdivo původní v jeho prodloužení.
Vázání zdiva se objevilo pod
prvním
oknem s vitráží od presbytáře.
Původní boční vchod od rychty,
široký 2 m se
objevil v místech pod kruchtou, tam kde současná
kruchta končí. Presbytář je
dlouhý 7,5 m, loď kostela 24 m a věž 7 m. Celý
kostel je tedy dlouhý 38,5 m.
Šířka presbytáře je 9 m, lodi 11 m,
rozměry věže 7 x 7 m. Výška lodi je 8,20 m.
Výška věže po hromosvod 33 m.
Listinné
materiály z r. 1878
umístěné v báni věže
uvádějí, že kostel je krásně vyzdoben
a opatřen novým
oltářem ke cti sv. Jiří, nákladem
Rozálie Markové z čp. 4. za 240
zlatých.
Obraz sv. Jiří na hlavním oltáři je
malován v nazarénském stylu.
Retábl
hlavního oltáře je směsicí novogotiky
a novorenesance s cibulovitými prvky
ruské architektury, tzv. romantismus z konce 19.
století. Po stranách obrazu
sv. Jiří jsou dva bílé sloupy,
které jsou z původního barokního
oltáře. Na
hlavním oltáři jsou zlacené
barokní sochy sv. Mikuláše a sv.
Augustina, jejichž
doba vzniku není přesně známá. Byly
přeneseny ze starého kostela. Dva
novogotické oltáříky s
plátny Madona s Ježíškem a Pieta jsou
z konce 19. stol.
Zápis také uvádí, že
šest oken bylo osazeno barevnými
vitrážemi: v presbytáři
vlevo sv. Anna s malou Pannou Marií, a sv. Josef se
stojícím Ježíškem vpravo. V
lodi kostela po levé straně jsou vitráže sv.
Kláry a sv. Matyldy, po pravé
straně sv. Ignáce a sv. Alfonse.
Interiérové
vybavení
kostela, včetně obrazů, je vesměs z konce 19. století v tzv.
stylu romantismu.
Pouze dva postranní rokokové oltáře
Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého a
kazatelna byly přeneseny ze starého kostela.
Oltářní obrazy jsou z
kyšperecké
dílny J. Umlaufa z konce 19. století.
Boční
novogotický oltář
Panny Marie Lurdské byl pořízen roku 1900
nákladem 1 000 zlatých paní Marii
Křivohlávkovou, později provdanou za Jindřicha
Štýrského (matkou
surrealistického malíře Jindřicha
Štýrského, který se v
Čermné narodil a také
učil). Socha P. Marie Lurdské byla přivezena
přímo z Lurd ve Francií.
Podle
záznamů z
farní
kroniky byla křížová cesta pořízena za
faráře Ignáce Hűbla v roce 1845, kterou
darovala Juliana Vacková, vdova po Janu Vackovi z čp. 58.
Plátna údajně maloval
Vorlíček z Jablonného podle Dűrrera. Při
odborné prohlídce obrazů
křížové cesty
v r. 1999, nalezla paní Dr. Kovaříková
na plátně XI. zastavení signaci 7.
6.1880 a jméno autora profesora V.
Víška. Údaj z farní kroniky
neodpovídá
signaci z XI. zastavení.
Veliký
křišťálový lustr
uprostřed kostela byl pořízen v roce 1877. Při jeho repasi,
v roce 1996, bylo
nalezeno toto vročení. Je tedy jisté, že lustr
byl pořízen ještě před
elektrifikací kostela a svítily na něm
svíčky.
První
písemná zmínka o
varhanách ve starém kostele je z roku 1769, kdy
byly jako nové postaveny za
faráře Jana Nepomuka Schlezingera a byly naposled
opravovány v roce 1887 za 30
zlatých. Staré varhany měly 24
rejstříků. Ve farní kronice je psáno,
že farní
opravář varhan Hanisch z Jakubovic při
„opravách“ tajně vybíral
cínové píšťaly,
až z varhan hrálo pouze 11 rejstříků. Torzo
varhan bylo rozebráno, prodáno za
367 zlatých a převezeno a instalováno v kostele
sv. Jana Křtitele v Horní
Dobrouči. V roce 1893 za faráře Valentina Appla byly
postaveny na dřevěné
kruchtě nové varhany, firmou Josefa Vanického z
Třebechovic, za 1 450 zlatých.
Mají dva manuály s 11 rejstříky,
pedál se 2 rejstříky a 1 100
píšťal. Jsou
instalovány do krásné
trojdílné novorenesanční
skříně.
Ve
věži kostela visívalo
až
5 zvonů. Nejstarší zvon sv. Jiří z r.
1536 přečkal všechny válečné časy.
Ostatní zvony byly zrekvírovány. Mimo
pěti zvonů visel ve věži i zvon
„umíráček“ a v tzv.
„sanktusové“ věžičce nad lodí
kostela visel 25 kg
zvonek „sanktusáček“.
Z historických
zápisů se zachovaly písemné
zprávy o zvonu Panna Maria z r. 1575 o váze 320
kg.
Zvon byl snad přelit v roce 1742. Dále zvon sv. Jana a Pavla
z roku 1595 z
dílny konvaře Jana Benešovského z Mor.
Třebové (osud tohoto zvonu není znám).
Visely zde zvony sv. Václav z roku 1883 a zvon sv. Vojtěch,
pořízený na památku
povýšení Čermné na městys v
roce 1873. Všechny zvony, vyjma sv. Jiří, byly
rekvírovány pro válečné
účely dne 15. 11. 1916. Po I. světové
válce ve
dvacátých letech byly pořízeny
nové zvony:
„umíráček“ v roce 1921,
„sanktusáček“ v roce 1923, Panna Maria
Bolestná v roce 1924 - 450 kg, sv.
Václav v roce 1924 - 350 kg, sv. Jan Nepomucký v
roce 1924 - 300 kg. Uvedené
zvony, mimo sv. Jiří, byly opět
zrekvírovány fašistickým
Německem ve II.
světové válce dne 8. dubna 1942. V
současné době, mimo starého zvonu sv.
Jiří z
roku 1536, je zavěšen zvon z roku 1980 Panna Maria,
Královna míru s reliéfem P.
Marie s Ježíškem a nápisem: "Maria,
Královno míru, vypros národu
mír!". Zvon váží 700 kg, je laděn do A
1. Ulila jej zvonařská dílna
Manouškových ze Zbraslavi. Zvonění je
elektrické. Zvon umíráček nechal na
vlastní náklady ulít pan Miroslav
Pecháček v roce 1986 ke stému
výročí narození
jeho otce Josefa Pecháčka, mlynáře z čp. 78,
který kostelu daroval zvon
umíráček v roce 1921, a který byl
zrekvírován.
Kostel
byl vydlážděn
nákladem Josefa Pecháčka, mlynáře, v
roce 1894. Z úsporných důvodů není
dlažba
pod lavicemi ani pod oltáři, je zde jen hlína,
později vyplněná betonem.
Původní
hodiny na věži
kostela pocházely z roku 1858. Ty byly v roce 1921 opraveny.
Byly však staré a
často poruchové. Proto při novém
pokrytí střechy a nové fasádě kostela
byly na
věž v roce 1967 pořízeny i nové hodiny na
elektrický pohon a byl osvětlen
ciferník. V roce 1885 byl nad kohoutem, nad
bání věže kostela, instalován
železný kříž, který dosud chyběl. Roku
1904 byla věž opatřena bleskosvodem.
Do
roku 1903 se svítilo
v
kostele voskovými svícemi a
petrolejovými lampami. První
elektrické osvětlení
kostela bylo zavedeno až ve zmíněném roce, a to z
dynama Pecháčkova mlýna čp.
78. Kostel byl elektrifikován z veřejné
sítě až v roce 1929/30. První rekonstrukce
el. rozvodů v kostele byla provedena v roce 1954, druhá,
včetně nového
osvětlení, v roce 2000.
K
historii kostelů
opatří i
stinné stránky. Farní kostel byl
vykraden v noci z 22. na 23. 08. 2000. Celkem
bylo uloupeno 26 zdobných prvků. Policii se podařilo
část lupu zajistit v jedné
garáži v Liberci. Tak se naší farnosti
dne 25. 10. 2000 vrátilo zpět na původní
místo 19 zdobných prvků, které byly
lupem značně poškozeny. Nenávratně jsou
zcizeny 4 relikviáře a 4 rokajové vázy
z postranních oltářů.
V
areálu
farního kostela sv.
Jiří je i barokní hřbitovní kaple sv.
Barbory z let 1735-42. Uvnitř je
baldachýnový oltář se 4
andílky. Baldachýn
obklopuje obraz sv. Barbory, nahoře je symbol sv. Trojice -
Boží oko. Ve
výklencích byli andělé -
světlonoši. Ti jsou po krádeži a
navrácení uschováni.
Kaple má 4 polokruhová okna. Ve dvou z nich jsou
barevná skla z původního
kostela před přístavbou.
Z
tohoto historického
výčtu
a popisu zařízení i samotné stavby
našeho kostela je zřejmé, že i prosté
venkovské kostely mívaly hodnotná
historická vybavení. Pokud je nezničila a
nebo nezašantročila nepřátelská
totalitní ideologie, nebo je neskryla před
veřejností
do depozitářů muzeí, jsou mnohde v
zuboženém stavu v "prázdných"
kostelích, a mnohde již i rozkradené. Jsou
však i kostely, jako ten náš sv.
Jiří, které žijí aktivní
vírou, jsou "promodlené" a i památky v
nich
"žijí", řádně udržované
věřícími a kněžími. Pečujme o tyto
památky
dávné minulosti, jež jsou svědky umu
našich předků a důkazu jejich zbožnosti a
úcty k Bohu!
Pouť
v kostele sv. Jiří
v
Dolní Čermné se koná v neděli po 24.
dubnu. Posvícení se slaví 3 neděli po
svatohavelském posvícení (sv. Havel -
16. 10.).
Pro
nejbližší
léta se
připravuje generální oprava farního
kostela sv. Jiří a kaple sv. Barbory, který
je chráněnou památkou pod registr. č. 3865 a
3866. Tím budou veškeré
církevní
stavby farnosti zajištěny a v řádném
stavu po stavební stránce.
Prameny: Farní
kronika
Vašíčkova kronika
Čermenský kostel - Jan
Šilar
700 let
obce Čermná
Náš tip: navštivte fotogalerii kostelů farnosti
|