Náboženské poměry a církevní správa obce Čermné od založení vesnice
Náboženské poměry a církevní správa obce Čermná od založení vesnice
Osadníci, zakladatelé vesnice, pocházeli z krajin
křesťanských a byli součástí církve katolické. Náboženství bylo alfou a omegou
jejich každodenního života. Jednou z prvních staveb byl nepochybně dřevěný
kostelík a fara, kterýžto fakt dotvrzuje i skutečnost, že panství se záhy stalo
církevním majetkem. V roce 1350 je vesnice s kostelem a farou uváděna jako
plebánie biskupství v Litomyšli patřící pod děkanát v Lanškrouně. V roce 1367
je zdejší kněz Jan zapsán v listině „Libri confirmatorium“.
Nahromaděné a neřešené
problémy v katolické církvi přerostly
po roce 1410 v reformní, tzv. husitské hnutí, v
náboženskou a sociální krizi
společnosti a v následný válečný konflikt.
Ten přinesl doposud jednotné
katolické církvi ztrátu soudržnosti
věřících, ztrátu výsadního
postavení i moci
a ztrátu církevního a
klášterního majetku. V husitských
bouřích bylo zničeno
rozvášněným davem nesčetné množství
nenahraditelných historických sakrálních
památek - staveb a jejich mobiliářů,
písemných památek i historických
zápisů a
údajů.
Po střetu radikální a
umírněné části husitského reformního
hnutí se většina obyvatel přidala k vítězné
straně umírněného reformního směru,
k tzv. straně podobojí, utrakvistům. Zbytek obyvatel zůstal
věrný církvi
katolické a menším radikálním
společenstvím. Stejný vývoj lze
předpokládat i v
Čermné. Převážná část osadníků se
patrně přidala k utrakvistům, menší část
zůstala katolickou.
Výrazně odlišný vývoj
však proběhl v horní části obce
Čermné. Tam se někteří osadníci přidali po roce
1460 k náboženskému hnutí
Českých bratří. Představitelé obou, ve společnosti
převažujících směrů
utrakvistů a katolíků, uzavřeli v r. 1485
náboženský smír, který umožnil v
následujících
desetiletích relativní toleranci mezi husitskou
většinou a katolickou menšinou.
Způsob duchovní utrakvistické správy
čermenské farnosti v popisované době není
známý. Jisté však je, že osadníci
žili v relativně větší náboženské svobodě,
než tomu bylo později. V období nedlouho před rokem 1550, a
intensivněji v
dalších letech, nastal ve straně utrakvistů značný
radikalismus. Vzrůstající
náboženská svoboda pod záštitou tzv.
augsburského vyznání,
rozšířeného v
německých zemích, podnítila v řadách
utrakvistů touhu po ještě větší
náboženské
svobodě. Za tím účelem se stavy v roce 1575 sjednotily ve
svých požadavcích s
Jednotou bratrskou v tzv. Českou konfesi.
Na zdejším velkostatku Lanškrounsko–lanšperském probíhala v
tom čase rekonstrukce. Panství, v držení Vratislava z Pernsteina, museli
opustit nekatoličtí kněží, kteří neměli doklad o patřičném teologickém
vzdělání. Po roce 1588 získali velkostatek Hrzánové z Harasova a situace se
navrátila do předešlého stavu. Pozdější zpráva katolického kněze popisuje stav
farnosti takto: „na faře v Čermné bydlí predikant, kazatel luterského vyznání,
který koná služby Boží při kostele sv. Jiří“.
O sboru Jednoty bratrské v horní
části obce se zpráva
nezmiňuje. Počátkem třicetileté války byla fara v
Čermné téměř zničena. Všechna
nekatolická vyznání byla v zemi
zakázána. Duchovní správu všech
farností
panství lanškrounského vykonával od
té doby katolický kněz z fary v Ústí n.
Orlicí. Pro zápisy křtů byla v r. 1626 v
Ústí nad Orlicí založena matrika. Prvním
zapsaým pokřtěným pocházejícím z
Čermné, byl Pawel, syn Petra Mistrů a Anny z
12. ledna 1628.
Stať zpracoval Jaroslav
Jansa z Dolní Dobrouče
|