Náboženské poměry a církevní správa obce Čermná od založení vesnice

Osadníci, zakladatelé vesnice, pocházeli z krajin křesťanských a byli součástí církve katolické. Náboženství bylo alfou a omegou jejich každodenního života. Jednou z prvních staveb byl nepochybně dřevěný kostelík a fara, kterýžto fakt dotvrzuje i skutečnost, že panství se záhy stalo církevním majetkem. V roce 1350 je vesnice s kostelem a farou uváděna jako plebánie biskupství v Litomyšli patřící pod děkanát v Lanškrouně. V roce 1367 je zdejší kněz Jan zapsán v listině „Libri confirmatorium“.

Nahromaděné a neřešené problémy v katolické církvi přerostly po roce 1410 v reformní, tzv. husitské hnutí, v náboženskou a sociální krizi společnosti a v následný válečný konflikt. Ten přinesl doposud jednotné katolické církvi ztrátu soudržnosti věřících, ztrátu výsadního postavení i moci a ztrátu církevního a klášterního majetku. V husitských bouřích bylo zničeno rozvášněným davem nesčetné množství nenahraditelných historických sakrálních památek - staveb a jejich mobiliářů, písemných památek i historických zápisů a údajů.

Po střetu radikální a umírněné části husitského reformního hnutí se většina obyvatel přidala k vítězné straně umírněného reformního směru, k tzv. straně podobojí, utrakvistům. Zbytek obyvatel zůstal věrný církvi katolické a menším radikálním společenstvím. Stejný vývoj lze předpokládat i v Čermné. Převážná část osadníků se patrně přidala k utrakvistům, menší část zůstala katolickou.

Výrazně odlišný vývoj však proběhl v horní části obce Čermné. Tam se někteří osadníci přidali po roce 1460 k náboženskému hnutí Českých bratří. Představitelé obou, ve společnosti převažujících směrů utrakvistů a katolíků, uzavřeli v r. 1485 náboženský smír, který umožnil v následujících desetiletích relativní toleranci mezi husitskou většinou a katolickou menšinou. Způsob duchovní utrakvistické správy čermenské farnosti v popisované době není známý. Jisté však je, že osadníci žili v relativně větší náboženské svobodě, než tomu bylo později. V období nedlouho před rokem 1550, a intensivněji v dalších letech, nastal ve straně utrakvistů značný radikalismus. Vzrůstající náboženská svoboda pod záštitou tzv. augsburského vyznání, rozšířeného v německých zemích, podnítila v řadách utrakvistů touhu po ještě větší náboženské svobodě. Za tím účelem se stavy v roce 1575 sjednotily ve svých požadavcích s Jednotou bratrskou v tzv. Českou konfesi.

Na zdejším velkostatku Lanškrounsko–lanšperském probíhala v tom čase rekonstrukce. Panství, v držení Vratislava z Pernsteina, museli opustit nekatoličtí kněží, kteří neměli doklad o patřičném teologickém vzdělání. Po roce 1588 získali velkostatek Hrzánové z Harasova a situace se navrátila do předešlého stavu. Pozdější zpráva katolického kněze popisuje stav farnosti takto: „na faře v Čermné bydlí predikant, kazatel luterského vyznání, který koná služby Boží při kostele sv. Jiří“.

O sboru Jednoty bratrské v horní části obce se zpráva nezmiňuje. Počátkem třicetileté války byla fara v Čermné téměř zničena. Všechna nekatolická vyznání byla v zemi zakázána. Duchovní správu všech farností panství lanškrounského vykonával od té doby katolický kněz z fary v Ústí n. Orlicí. Pro zápisy křtů byla v r. 1626 v Ústí nad Orlicí založena matrika. Prvním zapsaým pokřtěným pocházejícím z Čermné, byl Pawel, syn Petra Mistrů a Anny z 12. ledna 1628.

Stať zpracoval Jaroslav Jansa z Dolní Dobrouče